Benzoan sodný - 30 g

Benzoan sodný je neaktivní sůl kyseliny benzoové. Je rozpustný ve vodě, kde se při nízkém pH přeměňuje na kyselinu benzoovou, její aktivní formu. Kyselina benzoová je velmi závislá na pH. I když vykazuje určitou aktivitu až do pH 6 (asi 1,55 %), nejaktivnější je při pH 3 (94 %). Jedná se o široce používaný syntetický konzervant v potravinářství i kosmetice účinný zejména proti plísním a kvasinkám v kyselém prostředí. S ohledem na možnost jeho využití v potravinářství je výborný do ústních vod. Je schválený certifikačními orgány COSMOS (pro bio produkty), Ecocert, USDA Organic

Fyzikální vlastnosti: bílý prášek nebo granulát rozpustný ve vodě

Doporučené dávkování: Nejčastěji se používá 0,5 % až 1 %,

dle evropské legislativy Cosmetics Regulation 1223/2009, Annex V 

1.00 % sodium benzoate ≈ 0.847 % as benzoic acid (vychází se z molekulární hmotnosti)

Aktivace: Funguje pouze v kyselém prostředí (ideálně pH 4,0–5,0).

Použití: Vhodný do krémů, šamponů, sér a produktů na vodní bázi (nebo emulzí), ústních vod.

Formulační doporučení: Doporučuje se přidávat  během ochlazování, po vytvoření emulze nebo do vodné fáze při teplotě 60 °C nebo nižší. Kyselina benzoová je velmi závislá na pH; ačkoli vykazuje určitou aktivitu až do pH 6 (asi 1,55 %), nejaktivnější je při pH 3 (94 %).

Benzoan sodný není širokospektrální konzervační látka pro kosmetické použití a měl by být kombinován s jinými konzervačními látkami. 

Benzoan sodný se v produktech s nízkým pH často kombinuje se sorbátem draselným, aby se dosáhlo synergického konzervačního účinku proti kvasinkám a plísním.

Existují určité obavy, že benzoan sodný v kombinaci s kyselinou L-askorbovou v produktech může tvořit benzen, známý lidský karcinogen. Samotná přítomnost kyseliny askorbové a benzoanů nevede k tvorbě benzenu. Pro tvorbu stopových hladin benzenu jsou nutné určité další podmínky, včetně tepla, ultrafialového záření a kovových iontů ve směsi. Produkt obsahující kyselinu askorbovou a benzoany proto nemusí nutně obsahovat žádné detekovatelné hladiny benzenu. Použití EDTA, která chelátuje kovové ionty, proto může pomoci při inhibici tvorby benzenu. Nepředpokládá se, že kyselina citronová v kombinaci s kyselinou benzoovou indukuje významnou produkci benzenu, ale některé důkazy naznačují, že v přítomnosti kyseliny askorbové a kyseliny benzoové může kyselina citronováurychlit tvorbu benzenu. Proto je třeba se vyhnout použití benzoanu sodného, ​​kyseliny L-askorbové a kyseliny citronové ve stejných kosmetických přípravcích. 

Všechny kosmetické přípravky by měly podstoupit mikrobiologické testování, aby se zajistila účinnost jakéhokoli konzervačního systému.